Recyklaci a soběstačnost jsme potkali u Kolína

V první části se nás ujal spolumajitel firmy Eko Logistics a absolvent našeho gymnázia Michal Kecl. V průběhu prohlídky kolínského provozu jsme se dozvěděli, že cesta elektroniky a jiného kovového odpadu jeho vyhozením zdaleka nekončí. Následuje komplikovaný proces mletí, třídění, čištění a nakonec rafinace všech využitelných kovů a slitin. V průběhu těchto kroků firma využívá nejmodernější metody třídění, včetně optického rozeznávání kovů, rentgenového záření a vířivých proudů. Tyto technologie původně nebyly vytvořeny pro třídění a recyklaci kovů (častěji se uplatňují v zemědělství nebo potravinářství) a pro tyto účely musely být vhodně upraveny. I na vývoji těchto metod se firma aktivně podílí. Největším šokem pro nás byl nepoměr ceny elektroniky pro spotřebitele oproti ceně elektronického odpadu a značná obtížnost některých součástek běžné elektroniky, kterou měníme každý rok. Kvůli kombinaci různých druhů plastů, kovových folií aj. se zkrátka recyklace některých součástek nevyplatí. Velmi často se stane, že po skončení výroby součástky nebo celého přístroje Eko Logistics likviduje tisíce kusů nikdy neprodaných výrobků. Kolik zbytečné energie a zdrojů tak bylo spotřebováno na jejich produkci, aniž by někdy k něčemu sloužily? V závěru se pan Kecl věnoval problematice greenwashingu a z jeho pohledu velmi obtížné a nebezpečné výrobě a recyklaci baterií elektrických aut, koloběžek a kol.

V druhé části se nás ujal zakladatel farmy v Choťovicích, pan Karel Horák. Po krátkém seznámení s historií farmy a osvětlení principů udržitelnosti, recyklace, nezávislosti a soběstačnosti nás ihned zavedl k hlavnímu bodu návštěvy – bioplynové stanici, kterou farma vlastní již několik let. Mikroorganismy v ní „krmí“ výhradně materiálem ze svých výpěstků či bioodpadem z hotelu a blízkých provozů. Vyprodukovaný bioplyn využívají především pro pohon elektrického generátoru, který zásobuje elektřinou nejen celou farmu a hotelový areál, ale i řadu 12 domů stojících v blízkosti farmy. Jelikož při činnosti mikroorganismů v bioplynové stanici vzniká i velké množství tepla, vybudovali i tepelné rozvody a v chladných obdobích vytápějí celý areál včetně již zmíněných rodinných domů. Tento komplex je tak energeticky nezávislý na vnějších dodávkách. Tekutý odpad z bioplynové stanice dále použijí jako hnojivo pro svá pole a tuhý odpad po vysušení se hodí jako stelivo pro skot nebo ho kompostují. Rostlinná výroba na farmě není určená pouze pro fungování bioplynové stanice, ale také jako krmivo pro vepře a skot. Podle slov pana Horáka je farma plně soběstačná a současné problémy s cenami obilí a dalších komodit se jich netýkají. V minulém roce navíc rozšířili farmu o vlastní jatka a zákazníci si tak mohou zakoupit kvalitní vepřové a hovězí nejen v místní prodejně, ale i v internetových obchodech. Kvalitu jejich produktů dokazuje prestižní švýcarský certifikát i naše osobní zkušenost. Kdo ochutnal burger nebo vepřovou směs v místní restauraci, nám dá jistě za pravdu.