Projektový den, na který nezapomeneme

Tentokrát ale šlo o něco výjimečného – nejen svým obsahem, ale i názvem. Projektový den nesl název „Ani buchty, ani loutky“, což samo o sobě vzbuzovalo zvědavost a vedlo nás k přemýšlení, co se za těmito slovy vlastně skrývá.

Program připravený pro studenty 4. ročníku byl pestrý, promyšlený a pro nás nejen zábavný, ale i velmi zajímavý. První část dne patřila různým workshopům, z nichž některé připravili i naši spolužáci. Byly výborně zorganizované a podnítily nás k zamyšlení.

Jedna z dílen nám například ukázala, jak snadno může být člověk manipulován, a připomněla, jak rychle se může změnit demokratický režim v totalitní. V jiné jsme si fyzicky vyzkoušeli, co obnáší služba ve vojenských zálohách. Zajímavá byla také dílna, která se věnovala právě slovům jako „loutka“ a „buchta“. Díky ní jsme si uvědomili, že i taková slova, která používáme skoro automaticky, v sobě nesou určitý význam. Přemýšleli jsme nad tím, co vlastně znamenají a proč bychom se neměli nechat škatulkovat nebo řídit někým jiným.

Druhá část programu patřila výjimečnému hostovi – Václavu Marhoulovi. Jeho osobnost nás všechny velmi zaujala. Mluvil srozumitelně, poutavě a často i vtipně. Díky jeho historkám už nikdy nezapomeneme na jméno kameramana filmu Nabarvené ptáče, Vladimíra Smutného, ani na jeho úvahu, že v životě existují jen dvě cesty: láska a sex.

Přestože měl silné názory, nesnažil se nám je vnucovat. Spíše nás vedl k zamyšlení nad tím, jak funguje svět kolem nás a jaké hodnoty jsou skutečně důležité.

Z celého projektového dne jsem si odnesla jedno důležité poselství – že bychom neměli být jen pasivními pozorovateli dění kolem sebe. Neměli bychom být „loutkami“, které někdo ovládá, ani „buchtami“, které jen mlčí a nic neřeknou. Měli bychom mít odvahu říkat svůj názor, přemýšlet samostatně a být aktivními lidmi. A právě to podle mě název „Ani buchty, ani loutky“ vystihuje úplně nejlépe.

Lenka Macháčková

____________________________

Komentář z řad studentů

     Dobré odpoledne, z dnešního dne jsem si odnesl opravdu moc, a tak bych Vám rád poděkoval. Již několik dní jsem se na tento den těšil, neboť mi bylo jasné, že bude trochu jiný. A už minulý rok jsem se tohoto dne účastnil. Nicméně jsem netušil, že bude tento rok o tolik lepší. Akce skončila před 2 hodinami a stále se cítím plný dojmů a inspirace. Každá z dílen byla “správně” dlouhá a navíc skvěle interaktivní ať už běhání s Vaškem a Filipem po škole jako vojáci nebo například zkoušení soudruhů. Navíc Václav Marhoul byl velice inspirativní host, jelikož měl opravdu co říct. Tudíž bych rád poděkoval nejen Vám ale i všem ostatním, kdo se na plánování podílel.

Jiří Bertl